Jsme Mudrcové od východu. Přicházíme zdaleka, z neznámých zemí, z cizích kultur. Přicházíme z prostředí, jemuž je víra v Boha cizí – alespoň v tom smyslu, jak ji chápete vy, kdo pocházíte z vyvoleného národa, z prostředí víry po staletí předávané.
Narodil se nový král. Víme to jistě; spatřili jsme na východě jeho hvězdu. A víme také, že se narodil mezi vámi. Víme, koho máme hledat – ale nevíme kde.
Proto přicházíme k vám, my, mudrci a filosofové, my, dědicové prastarých kultur a historických pokladů. Přicházíme k vám, kněží a znalci Zákona. Vy byste měli vědět. Víme, že byste měli vědět – proto se přicházíme pokořit před vámi s prosbou: ukažte nám cestu. Chceme se mu jít poklonit.
Trochu nás překvapuje, že víte – a přesto zůstáváte v Jeruzalémě. Jestliže znáte cestu k novorozenému králi, proč jste se za ním už dávno nevypravili? Nebo snad netušíte, že nastal jeho čas?
Víme však, že nám máte co říci, a my se stále máme co učit a stále potřebujeme vaši radu, vedení a vzor. A nechceme být pyšní na zjevení, kterého se nám dostalo bez našich zásluh.
Prosíme vás, kterým bylo dáno znát Boha odnepaměti: mějte s námi trpělivost. Ale nepodceňujte nás. Vám bylo dáno poznání – nám neschází vůle. My víme, koho hledáme – a vy zase, kde a jak máme hledat. Jedni bez druhých mnoho nedokážeme. Vy ustrnete – a my zabloudíme. Ale společně dokážeme všechno v tom, který nám dává sílu.
Tak šťastnou cestu za hvězdou!
A co Ty, laskavý čtenáři? Patříš spíše k nám, cizincům na cestě, nebo ke znalcům a učitelům Zákona, kteří neputují, i když vědí kam?
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.