Text prvního poselství Svatého otce Františka při požehnání Urbi et orbi – Městu a světu; neděle Zmrtvýchvstání Páně, 31. března 2013
Milí bratři a sestry z Říma a z celého světa, krásné Velikonoce! Je pro mě velikou radosít, že vám mohu předat tuto zprávu: Kristus vstal z mrtvých! Přál bych si, aby pronikla do každého domu, do každé rodiny, a zvláště tam, kde je nejvíce utrpení – do nemocnic, do vězení…
Především bych si přál, aby zasáhla všechna srdce, protože právě tam chce Bůh zasít tuto Radostnou zvěst: Kristus vstal z mrtvých – v tom je tvá naděje; už nejsi více pod vládou hříchu, pod vládou smrti! Zvítězila láska, zvítězilo milosrdenství! Vždy vítězí Boží milosrdenství.
Také my, tak jako ženy, Ježíšovy učednice, které šly ke hrobu a našly jej prázdný, se můžeme ptát, jaký má mít tato událost smysl (srv. Lk 24,4). Co to znamená, že Ježíš vstal z mrtvých? Znamená to, že Boží láska je silnější než zlo i než sama smrt; znamená to, že Boží láska může proměnit náš život, může nechat rozkvést pustiny v našem srdci. To dokáže Boží láska.
Tatáž láska, pro niž se Boží Syn stal člověkem a došel až na dno cestou pokoření a darování sebe sama, až do podsvětí, do propasti odloučení od Boha, tatéž milosrdná láska zaplavila světlem mrtvé Ježíšovo tělo a proměnila ho, dala mu projít do věčného života. Ježíš se nevrátil do předchozího života, do života pozemského, ale vstoupil do života Boží slávy – a vstoupil tam i s naším lidstvím, otevřel nám tam nadějnou budoucnost.
A právě to jsou Velikonoce: je to exodus, přechod člověka z otroctví hříchu a zla ke svobodě lásky a dobra. Protože Bůh je život, jedině život; a jeho sláva, to jsme my, to je živý člověk (srv. Irenej z Lyonu, Adversus haereses 4,20,5–7).
Milí bratři a sestry, Kristus zemřel a vstal z mrtvých jednou provždy a pro všechny, ale moc zmrtvýchvstání, tento přechod z okovů zla ke svobodě dobra se musí uskutečnit v každé době, na konkrétních místech naší existence, v našem každodenním životě. Jakými pouštěmi musí člověk ještě dnes procházet! A především poušť, která je v jeho nitru, když postrádá lásku k Bohu a k bližnímu, když postrádá povědomí o tom, že je strážcem všeho toho, co mu Stvořitel daroval a dává. Ale Boží milosrdenství může nechat rozkvést i tu nejvyprahlejší zemi, může vrátit život i vyschlým kostem (srv. Ez 37,1–14).
A to je tedy pozvání, které předkládám vám všem: přijměme milost Kristova zmrtvýchvstání! Nechejme se obnovit Božím milosrdenstvím, nechejme se milovat Ježíšem, otevřme se tomu, aby moc jeho lásky proměnila i náš život; a staňme se nástroji tohoto milosrdenství, strouhami, jimiž Bůh může zavlažit zemi, střežit všechno stvoření a dát rozkvést spravedlnosti a pokoji.
A požádejme Krista zmrtvýchvstalého, který přetváří smrt v život, aby proměnil nenávist v lásku, pomstu v odpuštění, válku v pokoj a mír. Ano, Kristus je náš pokoj a mír a jeho prostřednictvím vyprošujme pokoj a mír pro celý svět.
Pokoj pro Střední východ, zvláště mezi Izraelity a Palestinci, kteří s námahou hledají cestu ke smíření a znovu s odvahou a nasazením pokračují v jednáních, aby ukončili konflikt, který trvá již příliš dlouhý čas. Pokoj v Iráku, ať nadobro skončí veškeré násilí, a především pro milovanou Sýrii, pro její obyvatelstvo zavlečené do konfliktu a pro početné uprchlíky, kteří očekávají pomoc a útěchu. Kolik krve už bylo prolito! A k jakému utrpení ještě musí dojít, než se podaří najít politické řešení krize?
Pokoj pro Afriku, která je také dějištěm krvavých konfliktů. Pro Mali – kéž znovu nalezne jednotu a stabilitu; a pro Nigérii, kde stále nepřestávají útoky, které představují závažnou hrozbu pro život tolika nevinných lidí, a kde je nemálo lidí – včetně dětí – drženo v zajetí coby rukojmí teroristických skupin. Pokoj pro východ Demokratické republiky Kongo a pro Středoafrickou republiku, kde je mnoho lidí nuceno opouštět své domovy a žít ve strachu.
Pokoj v Asii, zvláště na Korejském poloostrově, ať jsou překonány rozbroje a dozraje obnovený duch smíření.
Pokoj celému světu, který je stále rozdělen nenasytností těch, kdo usilují o snadné zisky, raněn egoismem, který hrozí lidskému životu a rodině, egoismem, který stále provozuje obchod s lidmi, nejrozšířenější otroctví tohoto jednadvacátého století – ano, obchod s lidmi je skutečně nejrozšířenějším otroctvím v tomto jednadvacátém století! Pokoj celému světu, který je drásán násilím spojeným s obchodem s drogami a nespravedlivým zneužíváním přírodních zdrojů! Pokoj této naší zemi! Ať vzkříšený Kristus přinese útěchu těm, kdo jsou oběťmi přírodních katastrof, a nás ať učiní zodpovědnými strážci stvoření.
Milí bratři a sestry, vám všem, kteří mi nasloucháte v Římě i ve všech částech světa, připomínám výzvu žalmu:
Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý,
jeho milosrdenství je věčné!
Ať vyzná Izrael:
Jeho milosrdenství je věčné!
(Žl 118,1–2)
Vám, milí bratři a sestry, kteří jste se ze všech končin světa shromáždili na tomto náměstí, v srdci křesťanství, a vám všem, kteří jste s námi spojeni sdělovacími prostředky, znovu přeji: krásné Velikonoce! Neste do svých rodin a do svých zemí poselství radosti, naděje a pokoje, které se každoročně v tento den obnovuje s velkou silou: vzkříšený Pán, vítěz nad hříchem a nad smrtí, ať je pro všechny posilou, zvláště pro slabé a potřebné. Díky vám za vaši přítomnost a za svědectví vaší víry. A zvláště věnuji vzpomínku a poděkování daru překrásných květin, které pocházejí z Nizozemska. Všem ze srdce opakuji: ať vzkříšený Kristus vede vás všechny a celé lidstvo po cestách spravedlnosti, lásky a pokoje.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.